Nejasné hranice
1 / 18
Marie Domská: Nejasné hranice
„Tvůj deník je osobní, ale tohle jsi chtěla zveřejnit na spaceface. Cenzura, moje milá. Za těch šest let se v tomto ohledu nic nezměnilo. Právě naopak, po tvém návratu jsme ještě přitvrdili. Nebo jsi snad zapomněla na předepsané postupy, pakliže dojde ke kontaktu s mimozemskou civilizací?“ Nahlas si povzdechl a vzdálil se od počítače. „Čeho tím vlastně chceš dosáhnout?“
„Spolupráce,“ shrnula to stručně.
„A ta je podmíněna těmito nesmysly?“
„To samozřejmě ne. Jen jsem vypíchla hlavní přednosti její společnosti.“
„Přednosti? Mutant, kterého tu předvádíš jako v cirkuse a vychvaluješ, jak dobře ho ukuchtili a vycvičili, je přednost? Není to nic víc než utýrané, zotročené zvíře bez vlastního názoru. Kam ty bys zapadla do té jejich společnosti? Co ty bys byla podle té jejich definice dokonalosti? Dokážeš to objektivně zhodnotit? Vždyť by tě hodili do přihrádky s nálepkou: vadný kus — zákaz rozmnožování!“ připomněl jí dávnou tragédii.