Jeden z vězňů během práce padne vysílením. Kápo ho utluče k smrti a nařídí Stefanovi vzít jeho ostatky na záda a odnést je do tábora, přičemž má ještě zpívat.
„Nosím toho vězně již několik desítek let a nemohu ho donést…“ vzpomíná na svoji noční můžu Stefan Lipniak.

Autoři popisují pět velmi odlišných příběhů lidí, kteří přežili peklo koncentračního tábora Osvětim. To, co tam zažili, nelze popsat slovy. A přesto se rozhodli promluvit. O tom, o prožili a jak poznamenala tato krutá zkušenost z vyhlazovacího tábora Osvětim jejich další život.

JÓZEF PACZYŇSKI, holič velitele Rudolfa Hösse. Na otázku, proč mu nepodřezal hrdlo, bude muset odpovídat celý život.

MARCELI GODLEWSKI, člen Domácí armády. Po mnoha měsících výslechů se dostává do tábora, odkud při první příležitosti uteče.

LIDIA MAKSYMOWICZOVÁ, byla uvězněna jako tříletá dívenka. Vystrašené dítě skrývající se pod pryčnou před zraky doktora Mengeleho.

KAROL TENDEDA, byl infikován tyfem v rámci lékařských experimentů. Nikdy se nesmíří s faktem, že lze beztrestně mluvit o „polských vyhlazovacích táborech“.

STEFAN LIPNIAK, čtyřicet čtyři měsíců za dráty. Celé mládí. Příliš o tom nemluví, protože život není jenom tábor.