Text se zabývá problémem komplexního přístupu k tvorbě a hodnocení designu a architektury. Komplexnost je nezbytná při respektování soudobého paradigmatu celostního vnímání reality, o níž je známo, že se vyvíjí do stále složitější struktury. Základnu k úvahám tvoří teorie vícečetné inteligence. Z ní pak vyplývá užití přívlastku "inteligentní" v novějším promyšlenějším významu. Celý přístup vychází ze soudobého pojetí ergonomie, která už dlouho není jen vědou o rozměrech a tvarování, ale stala se komplexní naukou o interakci lidského organismu, jednotlivých produktů i celého prostředí. Při tvorbě učebního textu byla rozhodující snaha po sdílnosti prakticky orientovaným studentům tvůrčích oborů, která je podpořena dostatkem ilustrací.