Santiago si načerno půjčuje luxusní auta z dílny, kde pracuje, a vydává se za ředitele banky, aby zapůsobil na studentku z aristokratické rodiny. Když se vše prozradí, vztah skončí a Santiago nastupuje do španělských legií. Montse Cambra, čtyřiačtyřicetiletá lékařka, najde zhruba dvacet let starou fotografii. Má utkvělou představu, že je na ní její dávno ztracená životní láska, mladý muž z chudé rodiny, se kterým prožila vášnivý milostný románek. Odjíždí z Barcelony a pokouší se ho najít kdesi v Západní Sahaře. Román se odehrává ve dvou časových a místních rovinách. Část příběhů sahá do 70. let 20. století, část do nedávné současnosti. Místně jsou události situovány střídavě do Barcelony a Afriky. Filmovými střihy zavádí autor čtenáře do jednoho či druhého období, do jednoho či druhého místa. Všechny obrazy propojuje příběh lásky, který začal ve Španělsku jednoho horkého léta a má pomyslnou dohru v saharské poušti o dvě desetiletí později… Západní, dříve Španělská Sahara, byla roku 1979 připojena k Maroku – tato anexe proběhla proti vůli obyvatel, kteří chtěli vytvořit samostatný stát. Někteří uprchli do Alžírska nebo do neobsazené části země, kde dodnes žijí ve stanových táborech. Luis Leante se historických událostí a politiky dotýká v románu nepřímo. Atmosféru saharského Al Ajúnu, katalánské metropole sedmdesátých let nebo utečeneckých táborů v Alžírsku však líčí sugestivně a s citem pro detail a odhrnuje tak závoj mlčení a nezájmu, který přes Západní Saharu hodilo nejen Španělsko, ale celá Evropa.