Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti.Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu. Rodina kočovných herců brázdí soumračnou Evropou: pryč je západní svoboda a otevřenost devadesátých let, na východě vzniká novoruský Ajvaristán... Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky se nakonec vracejí do svého domovského kraje na březích Sázavy. Zde se setkávají s celým panoptikem postav (rybář Šupina, kapitán Lojda, vymahačský klan Baštů ve střetech s Bizonovou motorkářskou partou...), do děje vstupuje řada neuvěřitelných událostí a prostředí, objevuje se kostelní obraz vláčený povodní. Střety vysokého a nízkého, groteskního a tragického, živé dialogy, existenciální pouť počátku 21. století. Osobitý český prozaik nezaměnitelného stylu a jazyka se vrací v plné síle a nově i v moderním rozhlasovém zpracování.Setkání Topol – Čtvrtníček se podle mého názoru ukázalo jako tvořivé a inspirující, jakkoliv se Petr s Jáchymovým delirantním chrlením slov a obrazů velmi pral a jen marně hledal postavu,s níž by se v románu dokázal ztotožnit. „Ale třeba to tak Jáchym chtěl,“ říkával Petr Čtvrtníček. „Těžko říct, jak to chtěl či myslel Jáchym Topol, ale my na Vltavě jsme to chtěli právětakto: vytvořit otevřené dílo, které nenechá nikoho citlivého chladným. Snad se to i díky jemné a empatické práci režiséra Petra Mančala nakonec podařilo. Posuďte sami – slyšte!" (Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava) „Jáchym Topol, oceněný Státní cenou za literaturu 2017, se někým z mramoru, „národním umělcem“, jen tak nestane. Není na to doba, a i kdyby, nemá naštěstí takovou náturu.“ (Tomáš Weiss)