Autor knihy je abstinující alkoholik, který dobrovolně absolvoval léčbu. Známá osobnost v oblasti stavebnictví, píše pod pseudonymem. Hlavní dějová linie zkušeností a zážitků z léčebny je zarámovaná do rukověti alkoholika, manuálu s prvky literatury faktu. Knihu napsal především pro ty, kteří cítí, že už jsou na hraně, nebo mají pocit, že se k ní blíží. Případně pro ty, kteří ještě váhají a bojí se učinit rozhodnutí. Někomu poskytne zajímavé informace, někoho jen pobaví.

Alkohol je společensky mimořádně tolerovaná droga. Důsledky jsou systémově bagatelizované. Veřejnost není schopná rozeznat tenkou hranici mezi nadměrnou konzumací a závislostí. Ostatně přechod je obvykle velmi nenápadný. V tom spočívá zrada. Nezvládnuté užívání může potkat každého, v libovolném věku. Ani míra inteligence a vzdělání nehrají roli. Jedná se o vážnou, dosud neléčitelnou nemoc, která při zanedbání vede k úmrtí. Z původní autorovy osmnáctičlenné skupiny v léčebně byli po půl roce již čtyři muži mrtví.

S dosud neodžitým covidem jsme dostali další válečnou nakládačku a alkohol je ten nejdostupnější lék na stres a deprese. Aktuálně jsme ve spotřebě alkoholu na hlavu bronzoví, hned za Litvou a Rakouskem. Nechtějme být nejlepší.