Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 sestává z dvou titulů ve společném boxu a v obou knihách je dobře rozkryto inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy – on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou.
Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník..
Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu – konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.