Román slavného autora představuje bohatý život svaté Hildegardy z Bingenu, která žila ve 12. století a byla abatyší benediktinského kláštera v Porýní. Ve své době patřila k nejznámějším osobnostem církve v Evropě. Zapsala se do dějin nejen jako mystička s prorockým obdarováním, ale i jako velmi vzdělaná a činorodá žena, která měla značný vliv v církvi i ve společnosti. Působila v nesnadných časech křížových výprav, kdy se i mnozí v duchovním stavu nechali strhnout duchem světa a odkláněli se od evangelních ideálů. Bolestně vnímala mocenské spory mezi císařem a papežem i mezi papežem a vzdoropapežem. Hildegarda se stala jedním z velkých světel, jež Bůh postavil na svícen, aby „svítilo všem v domě“ (srov. Mt 5,13-14).

Svatá Hildegarda je patronkou jazykovědců a přírodovědců. Nadčasový význam její duchovní moudrosti potvrdil papež Benedikt XVI., když jí v roce 2012 udělil vzácný titul „učitelka církve“.