Hugo Rahner (1900-1968), věhlasný patrolog, církevní historik a kérygmatický teolog, soustředil své 'teologické srdce' v souladu se svou ignaciánskou spiritualitou do úvah o Kristu a jeho církvi, v české teologii takřka neznámých. Cenné christologické inspirace obsahuje obzvláště jeho teologie Srdce Páně, rozpracovaná nejvíce ve vztahu k velikonočnímu tajemství a propojená se spiritualitou křesťanského srdce. Rahnerova ekleziologie přináší rozmanitá poselství o zrození církve z Kristova boku, o církvi jako pokračující skutečnosti Krista a o jejím dramatickém putování dějinami. Rahnerova teologie se vyznačuje výrazným kérygmatickým zaměřením a niterným spojením s patristickou teologií. Současnému člověku a církvi Západu předkládá aktuální poselství o pravém křesťanském humanismu.