Kejklíři

První, rozsáhlejší básnická skladba je volným, ale sugestivně rytmizovaným veršem psaná balada o zmarněné touze a nenaplněné lásce mladého Daniela k Angelíně, dceři kejklířů. Druhá báseň pak nejen uchovává sílu autorovavýraziva, ale tematizuje rovněž lásku - tentokrát však jako vášeň s dvojí tváří, krásnou a ničivou současně. Zvláštnost Vodičkova vyjádření je i v tom, že implicitně a místy i explicitně básní, jako by maloval nebo aspoňosvěcoval obrazy starých mistrů a vdechoval život postavám dávných rytin.. Obálka a vazba: ilustrátor. 800 výt.. Frontispice