Prvním z partnerů filozofických dialogů, je jako zástupce lidského rodu člověk, druhým pak jakožto zástupce zvířecí říše starý a moudrý dravec, toho času usídlený v kleci zoologické zahrady. Autor, bytostný ironik, využívá tohoto neobvyklého setkávání k pronikavému pohledu na počínání lidí.
Opeřenec se jako bystrý pozorovatel lidských mravů, činů a všemožných pošetilostí, snaží přijít na kloub tomu, co mu člověk vykládá, a poměřuje to zkušenostmi svými i zkušenostmi jiných zvířat.
V bystrých dialozích tak dochází ke konfrontaci názorů, postojů a celé životní filosofie těchto živočišných druhů. Oba si berou na paškál nejobyčejnější záležitosti člověka v lidském společenství a jejich prostřednictvím postihují obecnější zákonitosti: příčiny válek, civilizační trendy, střet bohatství a chudoby, vykládání historie atd.
Kniha je sžíravou kritikou iluzí o nadřazenosti lidské rasy, kritikou zastírání věčného boje o moc a postavení ve společenské hierarchii či tvrzení o ušlechtilosti našich citů a životních cílů - je tudíž nasnadě, kdo z tohoto relativizujícího a demytizujícího střetnutí vychází vítězně. Autor místo myšlenkových ekvilibristik, zastírajících podstatu problémů, volí prostá a přesná slova a věci pojmenovává pravými jmény. Filozofování snáší z nadlidských výšin a vrací mu primární význam a hodnotu.